Dům Teroru v Budapešti

Zdánlivě obyčejný dům, který stojí na jednom z budapešťských bulvárů, byl nejen svědkem, ale i účastníkem dvou tragických období novodobé maďarské historie. Teror Háza byla skutečně Domem teroru svědčícím o krutosti dvou totalitních režimů, které Maďarsko opanovaly v polovině 20. století. Adresa Andrássy Boulevard č.p. 60 se ve čtyřicátých a padesátých letech stala místem utrpení. Jeho oběti dnes připomíná muzeum, které nenechává zapomenout na oběti nacistické a komunistické perzekuce.

Ve sklepení takzvaného „Domu věrnosti“ členové nacionální Strany šípového kříže ke konci druhé světové války umučili a pozabíjeli stovky odpůrců nacistického režimu nebo jinak „nepohodlných“ lidí. V očekávání úspěšného dokončení Hitlerovy „tajné zbraně“ byli mladí maďarští chlapci posíláni do zbytečných bitev a místní Židé byli hromadně stříleni nebo vhazováni do ledového Dunaje. Slepá víra zfanatizovaných stoupenců nacionálního režimu přivedla zemi k potupné porážce a stála Maďarsko tisíce objetí.

Jedním z prvních úkolů maďarských komunistů přijíždějících na sovětských tancích během roku 1945 bylo převzetí domu č.p. 60 na Andrássy Boulevard. Vojenská policie obsadila opuštěné velitelství Strany šípového kříže. To se později stalo oddělením maďarské státní bezpečnosti (ÁVO) a později Státního ochranného úřadu (ÁVH). Vyšetřovatelé nebo dozorci tajné policie zabili stovky lidí, a to často na základě vynucených přiznání, kterých bylo dosaženo během brutálních výslechů. Soudci sloužící diktátorskému režimu posílali lidi na šibenici, do vězení nebo pracovních táborů. Důstojníci působící na Andrássy Boulvard 60 byli pány nad životem a smrtí. Obžalovaní, kteří přežili fyzické a psychické týrání, byli připraveni podepsat jakýkoliv dokument. Množství lidových udavačů sledovalo občany v továrnách, ve vydavatelstvích, v úřadech, na univerzitách, v kostelech i divadlech. Tito pomahači diktátorské moci obdrželi od totalitního státu plnou podporu. Navíc se jim dostalo ideologického a praktického školení od sovětských poradců. Nic a nikdo se nemohl cítit před nimi bezpečný. Díky podpoře těchto lidí se dostali maďarští komunisté k moci a upevnili svou nadvládu nad společností. Zemi opanoval tyranský režim, který zadržel, mučil nebo zmrzačil alespoň jednoho člověka z každé třetí maďarské rodiny. Poté, co se vyšetřovací organizace po nastěhování do budovy č.p. 60 rozrostla, začala zabírat další přilehlé objekty. Nakonec tajná policie obsadila celý městský blok. Sklepení pod několika budovami byla propojena za účelem vytvoření podzemního labyrintu vězeňských cel. V centru Budapešti se nacházel labyrint utrpení.

Státní ochranný úřad se z Andrássy Boulevard odstěhoval roku 1956. Od té doby budova č.p. 60 nenápadně splývala s ostatními domy výstavného budapešťského bulváru. V myslích lidí však byla po celá léta mlčení zapsána jako memento politické zvůle. I to byl jeden z důvodů, proč maďarská vláda podpořila přeměnu objektu do podoby muzea mocenské perzekuce. To nyní vzdává hold obětem totalitních režimů prostřednictvím naučné expozice, která zabírá několik podlaží.
Uprostřed domu je vytvořena dvorana s instalovaným tankem a dekorací se stovkami fotografií politických vězňů. V dalších místnostech domu jsou expozice věnované rozličným tématům: Strana šípového kříže, Místnost sovětských poradců, Ulička hrůzy, Propaganda, Předsíň maďarské politické policie, Každodenní život, Venkované, Emigrace, Kostely, Galerie pachatelů, Sál slz, Revoluce 1956 atd. Ve sklepení domu jsou působivě rekonstruovány původní cely, mučírny a popraviště. Díky této muzejní proměně není „Dům teroru“ pouhou budovou. Číslo popisné 60 na Andrássy Boulevard se stalo skulpturou maďarské národní paměti.

Do Muzea Teror Háza ročně zavítá přes tři sta tisíc návštěvníků. Většinou se jedná o studenty a učitele. Přichází však i řadoví maďarští občané a nemalý zájem o prohlídku mají i zahraniční návštěvníci. Pro všechny je v muzeu vytvořeno potřebné zázemí. V přízemí je umístěna kavárna, badatelé mají pro práci vyhrazeno poslední patro. Součástí muzea je přednášková místnost, kde se odehrávají společenské a odborné akce. Dům teroru se od svého otevření na konci 90. let minulého století stal jedním z nejvyhledávanějších muzeí v Maďarsku. Díky jeho zachování a muzejní úpravě jsou připomínány události, které by neměly skončit zapomenuty v propadlišti času.

Foto Petr Slinták (800x600, 579.68 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 434.71 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 455.37 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 398.52 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 410.95 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 355.70 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 383.88 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 378.03 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 480.88 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 460.18 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 424.93 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 523.94 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 421.88 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 397.17 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 407.81 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 478.75 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 435.54 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 453.89 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 347.50 KB)
Foto Petr Slinták (800x600, 580.48 KB)
© - Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti • Realizace web studio dat